BUDDHISTICKÉ UMĚNÍ INDIE
ZAČÁTEK KURZU 1. 10. 2024 OD 9:30 DO 11:00
Přihlásit do kurzu se můžete přímo na první přednášce.
-
Organizační garant: Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze
Výukový garant: RNDr. Aleš Krejčí, CSc.
Kurz provede posluchače dějinami výtvarné kultury buddhismu, který právě v Indii vznikl a v prvních staletích své existence vzkvétal. Přednášky kurzu se zaměří na podrobnou prezentaci všech zásadních památek, sochařskou a vzácně i malířskou výzdobu. Zájemci se seznámí s hlavními stavebními typy buddhistické sakrální architektury a důležitými sochařskými styly na ukázkách z památkových lokalit i na početných exponátech indických a světových muzeí. To vše v dějinném kontextu, samozřejmě.
-
Podmínky úspěšného absolvování kurzu: 70% docházka, splnění testů
Cena kurzu ČR: 400 Kč (331,- Kč bez DPH) / student / semestr (cena po zahrnutí dotace)
Osnova
- Nejstarší památky - sloupy a stúpy (1. 10. 2024)
Úvodní přednáška začne chronologicky u samotného Buddhy a jeho doby před 2500 lety. Důležitým propagátorem jeho myšlenek byl o 200 let později císař Ašóka svými edikty a monumentálními sloupy. Uvidíme, jak se v té době stavěly stúpy, nejstarší typ buddhistické sakrální architektury. Podrobně se seznámíme s unikátní výzdobou Velké stúpy v Sánčí, nejstarší dochované kamenné stavby v celé Indii. Upozorníme na význam sochařského stylu severoindické Mathury a budeme pokračovat k dalším významným stúpám v Bhárhutu a Amaravati, jejichž reliéfní výzdoba je uchovávána v předních indických i zahraničních muzeích. Nezapomeneme ani na počátky dlouhodobého kontaktu mezi indickou a helénistickou kulturou prostřednictvím království, které vznikly rozpadem říše Alexandra Velikého.
- Cesta k dokonalosti - hledání těla a tváře Buddhy (15. 10. 2024)
Indo-řecké buddhistické umění kvetlo na přelomu našeho letopočtu v oblasti Gandhára na severním pomezí mezi dnešním Afghanistánem a Pakistánem. Začleněním do Kušánské říše v 1. století se vliv gandhárského umění ještě více prosazoval v severní Indii, zejména za kušánského krále Kanišky ve 2. století, kdy se začal vzájemně ovlivňovat s dosud svébytným stylem Mathury. Toto zásadní období změnilo podstatně i buddhistické umění – Buddha začal být poprvé zobrazován jako lidská postava. Současně se mění i buddhistická doktrína a mahajánový směr lépe přibližuje Buddhovo učení prostým lidem prostřednictvím bódhisattvů. Po další tři staletí budeme sledovat úsilí sochařů o co nejdokonalejší postižení Buddhova těla, obličeje a symbolických gest. Klasické dokonalosti a harmonie je dosaženo v guptovském umění, reprezentovaném významnými nálezy v Sarnáthu z 5. století.
- Staré jeskynní svatyně a kláštery (29. 10. 2024)
Indická skalní architektura je rozmanitější a při množství více než 1500 skalních staveb početnější než jakákoliv jiná forma skalní architektury po celém světě. Skalní kláštery a svatyně vlastně nejsou architekturou, protože kámen se z masivu odebírá a povrch formuje sochařsky. Ve skutečnosti jde o monolitická sochařská díla. Jejich zdaleka největší koncentrace se nachází na území severní části dnešního státu Maharáštra. Buddhističtí mniši je budovali a obývali po dlouhá staletí, v jejich výzdobě proto najdeme výtvarné prvky nejstarších stúp i mladších období až do guptovské doby. Tématicky výzdoba vychází z théravádového i mahajánového směru buddhismu. Projdeme si podrobně umělecké pokusy a inovace mezi 2. stoletím před a 2. stoletím po přelomu letopočtu v jeskynních komplexech u měst Násik, Džunnar a Bombaj, a především lokality Bhadža, a Kárlé, které patří k nejdůležitějším prototypům indické skalní architektury.
- Plastika a malba v Adžantě (12. 11. 2024)
Nejznámějším a možná i nejcennějším jeskynním komplexem je Adžanta. Tato pokladnice indického buddhistického umění leží samozřejmě opět v severní Maharáštře na Dekkánské plošině. Přednáška prochází podrobně všech 26 jeskyní areálu, který zahrnuje jak svatyně typu čaitja, tak i kláštery (viháry). Starší fáze budování spadá do období mohutného rozvoje monastického života a výtvarné tvorby ve 2.-1. století před naším letopočtem. Po delší tvůrčí odmlce zažila Adžanta nový rozmach v 5. a 6. století za podpory vládnoucí dynastie Vakataků. Z tohoto období se dochovaly velké unikátní soubory nástěnných maleb, které bez nadsázky patří do zlatého fondu světového malířství. Ze stejné doby pochází i okázalá skulpturální výzdoba interiérů jeskyní i jejich průčelí. Adžanta ležela daleko od obchodních cest a velkých měst, v dalších staletích byla opuštěna a zapomenuta, a proto se dochovala v téměř nedotčeném stavu.
- Od jeskyní k volně stojící architektuře (26. 11. 2024)
První část přednášky dává odpověď na otázku, zda se na severu a západu Indie vyskytují skalní výtvory stejné umělecké hodnoty, jako byly popsány v předchozích dvou přednáškách. Poté se výklad vrací do severní Maharáštry k posledním jeskynním areálům doby poguptovské 6. až 8. století. Po uvedení třetího hlavního směru v buddhismu, zvaného vadžrajána, obrátíme pozornost na jih Indie. Na řadě archeologických lokalit v Andhrapradéši je demonstrován bohatý monastický život ve 3. a 4. století, který umělecky navázal na styl Amaravati. Zdejší volně stavěná architektura byla převážně cihlová. Podobně tomu bylo i v Poganží, kde v době guptovské vzniklo několik pozoruhodných buddhistických středisek. Z nich vyniká areál v Nálandě, nejstarší univerzita na světě, která v průběhu dalších staletí významně ovlivnila šíření buddistické vzdělanosti i umění do mnoha zemí Asie.
- Soumrak buddhismu v Indii a jeho obrození (10. 12. 2024)
Závěrečná přednáška kurzu se zaměřuje na buddhistické památky 8. až 12. století, kdy v severní a severovýchodní Indii vládli Pálové, poslední silná dynastie podporující buddhismus. Seznámíme se s méně známými archeologickými lokalitami v Biháru, Bengálsku a Uríse. Druhá část přednášky se podrobněji zabývá vývojem pálského sochařství. Malá odbočka nás zavede do izolovaného Kašmíru a vysokohorského Ladákhu, kde buddhismus trval i v dalších staletích, ovšem byl zásadně ovlivněn představami a ikonografií tibetského buddhismu. Třetí část přednášky se věnuje Bódhgaji, kde Buddha dosáhl osvícení. Na stavebním vývoji tohoto poutního místa světového významu provedeme rekapitulaci 1500 let buddhistického umění v Indii, dlouhého útlumu a obrození v 19. století. Rozsáhlý novodobý poutní areál v Bódhgaji poskytne představu o rozšíření buddhismu do velké části Asie.